Na záchranou službu se lidé obrací v případech, kdy se zdravotní obtíže nedají řešit jiným způsobem.
Tedy vlastními vědomostmi, silami a prostředky. Obor vyžaduje obecně kladný vztah k lidem. Každý výjezd je jediněčný a je zapotřebí k němu přistupovat s respektem a pokorou. Fyzická zdatnost, psychická odolnost a schopnost obětovat část svého osobního života jsou nedílnou součástí u tohoto povolání. Už při studiu zdravotní školy jsem zjistila, že mě baví improvizovat a řešit nevšední zdravotní problémy. Záchranná služba je navíc medicínsky multioborová. Za jednu službu zvládneme vyčerpat spektrum všech klinických oborů, tedy Internu, Chirurgii, Pediatrii, Gynekologii, Traumatologii atd. Profese je to nesmírně náročná i ze strany prostředí. Vyjíždíme k pacientům do soukromých obydlí, do zaměstnání, ve dne, v noci, za deště i za horka. Vše za účelem zlepšení pacientova stavu a zbavení bolesti.  Největší vnitřní odměnou je pak pro mě bezprostřední záchrana života.